Negativita báječně živí sama sebe. A s touhle náladou pak chodit do práce? Buďte si jisti, že ostatní od vás ten vztek a podrážděnost převezmou. Kvalitu vaší práce a její efektivitu to samozřejmě také ovlivní, protože energeticky a emocionálně jste stále ještě například v dopravní zácpě a ne v práci.

Tady je několik možností, jak změnit negativní myšlenky na pozitivní.

1. Na tu akci nepůjdu. Stejně to nebude žádná zábava.

Jak to můžete vědět? Vždyť událost se ještě nekonala! Změňte tu větu na „Bude to zábava“ a váš přístup se v jádru změní.

2. Když jste chváleni za vykonanou práci, reagujete slovy: „To nic. Za málo… To je maličkost.“

Jestliže vás někdo chválí, je vidět, že si vaší práce váží. Proč si jí tedy nepovažujete vy sami? Lepší je odpovědět docela obyčejně: „Děkuji“.

3. Já snad nikdy nezhubnu.

Jestliže se na něco soustřeďujete, materializujete to a přitahujete do svého života. Změňte své negativní tvrzení na jiné: „Moje váha je každý den nižší a nižší“. Soustřeďte se na to, co chcete do svého života přitáhnout, nikoli na to, o co nestojíte.

4. To není spravedlivé. Život je nespravedlivý.

Život vždycky neodpovídá našim ideálním představám o něm. Neprotivte se a berte ho, jaký je. Změňte to, co vy sami změnit můžete a dokážete a smiřte se s tím, co se změnit nedá.

5. Všechno nebo nic.

Myšlení ve stylu „Vše nebo nic“ vám brání vychutnávat si okamžiky a naplno prožívat vlastní život. I nedůležité drobnosti dokážou váš život obohatit a pozitivně inspirovat k dalším krokům.

6. Irituje mě!

Ne. Dělá něco, na co VY reagujete hněvem. Nikdo vám nemůže nařizovat, jak se cítit nebo jak reagovat.Ale jen vy můžete změnit svůj úhel pohledu a tím pádem i své pocity.

7. Jsem vážně zlý.

Ne. Jste člověk zakoušející emoce negativního charakteru. Vaše city, to nejste vy. Nejste zlý člověk.

8. Nepřežiju, jestli mě nechá.

Rozcházet se je určitě těžké, ale dokážete to přežít. A víc než to, může vám to být k užitku. Nepřehánějte rozměry tragédie. Raději si představujte, jaké vzlety mohou následovat po tomto dočasném pádu.

9. Neumím se dobře učit.

Podobné zobecňování je velmi nezdravé. Podobným prohlášením sami sebe podstatně omezujete! Nahlížejte své reálné i předpokládané nedostatky jako možnosti růstu: „Získávám návyky v oblasti…“

10. Panebože, ta polévka je přesolená! Celý oběd je zkažený!

Opravdu? A co ostatní jídla? Byl celý oběd kulinární katastrofou, nebo vám to jen nevyšlo s polévkou?

11. Nemůžu mít normální vztahy, protože jsem byl v dětství obětí násilí.

Přeháníte význam minulosti. Ano, ovlivnilo vás to, ale už se v té situaci nenalézáte. Zhojení traumatu z minulosti je věcí vaší volby.

12. Že to mým dětem ve škole nejde, je jenom moje vina.

Tak to není. Neodpovídají snad děti za vlastní jednání? Jako rodič musíte své děti řídit, ukáznit a pomáhat jim při získávání nezbytných návyků, avšak hlavní zodpovědnost za jejich učební úspěchy a jakoukoli jinou činnost je na nich.

13. Nikdy mě nikdo nebude mít rád.

Nikdy? Další lživé zobecnění namířené proti sobě samému!

14. Jsem takový hlupák!

Opravdu jste hloupí? Vždycky? Jste naprosto hloupí ve všech životních oblastech? Samozřejmě, že ne! Nezapomínejte na své silné stránky! Můžete třeba říci: „Tak to ode mě nebylo moc rozumné. Příště budu jednat jinak!“ Učte se ze svých chyb!

15. Kdybych byl takhle hezký…

Není nic špatného na obdivu k jiným lidem a na přejímání jejich dobrých vlastností. Ale vy jste vy. Když se srovnáváte s jinými v negativním kontextu, snižujete svou skutečnou důstojnost. Jste přece originální a svým způsobem zajímavá osobnost!