Přihlašte se k odběru článků, rozhovorů a novinek od New Wave Service zdarma.
New Wave Service nebude sdílet Váš e-mail s žádnou jinou organizací a umožní Vám kdykoliv se odhlásit.
Přivydělat si podnikáním se stalo v České republice čím dál rozšířenější. Vedlejší příjem má totiž řadu výhod.
Má-li živnostník podnikání vedené jako vedlejší činnost, musí mít pravidelný příjem ještě z hlavní činnosti, ze které je pokryto zdravotní a sociální pojištění. Hlavní činností může být také zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí.
Podmínkou je však vlastnit živnostenský list, který je třeba pořídit v momentě, kdy se činnost stává soustavnou a vykonávanou za účelem zisku.
Činnost považujeme za soustavnou, když existuje úmysl ji opakovat. I činnost, která proběhne pouze párkrát do roka, ovšem s jasným úmyslem ji opakovat, je soustavná, tedy předmětem živnostenského oprávnění a příjmy z ní je nutné uvést v daňovém přiznání.
Výhody u záloh na pojistném
OSVČ vedlejší v prvním roce podnikání zálohy platit nemusí a doplatek se na konci roku, po podání Přehledů o příjmech a výdajích, odvíjí od výše daňového základu. Pokud daňový základ OSVČ vedlejší nepřekročí stanovenou rozhodnou částku, důchodové pojištění nemusí platit vůbec. Zdravotní se platí dle výše vyměřovacího základu bez doplatku do minima. Důležité však je, že důvod k vedlejší výdělečné činnosti musí OSVČ zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ oznámit.
Zaměstnanec, který si přivydělává vedlejší činností, je povinen platit pouze polovinu minimálních záloh na sociální pojištění. Zálohy na zdravotní pojištění platit nemusí, to doplatí až v momentě podání přehledu. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy nepřekročí stanovenou hranici, nevznikne povinnost platit sociální pojištění, a to když příjmy po odečtení výdajů nepřekročí danou hranici. Pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost stanovena na 62 261 korun.
Pracující senior, pobírající starobní důchod, uvádí jeho výši do daňového přiznání pouze v případě, je-li starobní důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy. V roce 2014 činí 306 000 korun.
