Připravují se změny zákona o daních z příjmů a dalších souvisejících zákonů. Ty má přinést novela s číslem poslaneckého tisku 252, která je momentálně ve fázi druhého čtení.

1.     Příjmy ze závislé činnosti

Novelou zákona účinnou od ledna roku 2014 byl upraven a za příjmy ze závislé činnosti se nově automaticky považují i funkční požitky (jsou pod pojmem „příjmy ze závislé činnosti“ podřazeny).

Příjmy ze závislé činnosti jsou (stávající znění § 6 odst. 1):

      a) plnění v podobě: příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, funkčního požitku, 

       b) příjmy za práci: člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, 

       c) odměny: člena orgánu právnické osoby, orgánu právnické osoby, likvidátora, 

       d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

    V souladu s § 151 nového občanského zákoníku má i jedno osobový orgán právnické osoby člena (např. jednatel je členem statutárního orgánu s. r. o., obdobně statutární ředitel a. s.). Nerozlišuje se tedy již mezi osobou, která je orgánem právnické osoby, a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Rozlišení je proto nadbytečné i v zákoně o daních z příjmů. Odměny člena, ať již individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby, jsou od 1. ledna 2014 v důsledku občanského zákoníku vždy zahrnuty v § 6 odst. 1 písmenu c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Odměnu pak zákon o daních z příjmů chápe dle § 59 až § 61 zákona o obchodních korporacích jako upravenou smlouvu o výkonu funkce neboli práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. Součástí smlouvy jsou údaje o odměňování, kde jsou zahrnuta veškerá plnění, která této osobě za výkon funkce člena orgánu právnické osoby od obchodní korporace náleží.

2.     Osvobození příspěvků zaměstnavatele

Další změnou jsou osvobozené příjmy dle ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Tady je upraveno celé písmeno d), které nově zní:

Od daně z příjmů jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

1.      použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 korun za zdaňovací období, 

2.      použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení (jedná se o reakci na připravovaný zákon o poskytování služby o dítě v dětské skupině – sněmovní tisk č. 82), 

3.      příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.

3.      Změny u životního pojištění

Z důvodu zamezení zneužívání soukromého životního pojištění k obcházení daňové povinnosti je doplněno omezení možnosti osvobození příspěvků zaměstnavatele na pojistné za soukromé životní pojištění zaměstnance. Stále tedy v zákoně zůstane možnost osvobození příspěvků zaměstnavatele v celkovém úhrnu až do 30 000 korun ročně na penzijní a životní pojištění. Ale pokud je součástí pojistného také částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním, týká se osvobození od daně pouze té části příspěvku na pojistné za soukromé životní pojištění, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit.