Jste ve společnosti jediným společníkem a chcete si vyplácet odměnu za tuto funkci. V dnešním článku si řekneme o pravidlech vyplácení společníků.

Pokud se smlouvy uzavírají mezi jednatelem s.r.o., který je zároveň jediných společníkem je nutné, aby byly vždy úředně ověřeny.

Společník se může rozhodnout, zda si bude pravidelně vyplácet odměny ze své společnosti, nebo počká až na výplatu zisku, který bude v s. r. o. generován. Zatímco odměna společníka za výkon činnosti podléhá zdanění jako jakákoli mzda jiného zaměstnance, výplata zisku podléhá „jen“ srážkové dani.

Když si spočítáme rozdíl mezi výplatou zisku a odměnou společníka vychází daňové zatížení lépe při výplatě podílu na zisku.  Je však třeba brát v potaz nejen otázku daní, ale např. i možnosti uplatnit odčitatelné položky od základu daně pro fyzickou osobu nebo slevy na děti, povinnost hradit zdravotní pojištění apod.

Pokud by totiž společník čekal jen na výplatu zisku a neměl žádný jiný zdroj příjmů, musí si uvědomit tyto skutečnosti:

-zisk je možné vyplatit za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích za předpokladu, že by výplata zisku neohrozila chod firmy – zjednodušeně řečeno u jednočlenné s. r. o. lze vyplatit zisk, pokud nemá vykazované předchozí účetní ztráty, které by snižovaly vlastní kapitál pod hodnotu základního kapitálu, zapsané v obchodním rejstříku.

-zisk lze vyplácet na základě rozhodnutí jediného společníka po řádně zpracované a schválené účetní závěrce, popř. lze vyplácet i zálohy na podíly na zisku v průběhu neuzavřeného roku, ale je třeba více papírovat, sestavit dílčí účetní závěrky a dbát na podmínky ZOK.

-za společníka nebude v tomto případě hrazeno zdravotní pojištění, musel by se nahlásit u své ZP jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a měsíčně odvádět sám pojistné ve výši minimálního pojištění což  je zhruba 20 000 Kč, o které by se společníkovi bez jiného zdroje příjmů snížil čistý příjem.

-společník nebude účasten důchodového pojištění, protože nebude mít žádný zdanitelný příjem. Buď mu tedy tyto roky nebudou počítány do období pro vyměření důchodu, nebo se může přihlásit dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a opět ze svých čistých příjmů hradit pojistné. Většinou si společníci, kteří si vyplácí výhradně podíl na zisku, toto pojištění dobrovolně neplatí, ale pokud se k tomu rozhodnou, odvedou ze svého čistého příjmu dalších 24 000 Kč ročně, čímž by v součtu se zdravotním pojištěním v našem modelovém příkladu vyčerpali úsporu v odvodech v pravém sloupci.

-společník nemá možnost při výplatě podílu na zisku využít odčitatelné položky od základu daně (např. úroky z hypotéky, životní či penzijní pojištění) ani využít slevy na daních, které může fyzická osoba uplatnit (na poplatníka, na děti, na vyživovanou manželku, na školkovné apod.). Tyto položky by v modelovém příkladu zvýšily čistý příjem jen u společníka, který pobírá odměnu zdaněnou obdobně jako mzda zaměstnance.

-jako daňový výdaj společnosti nemůže s.r.o. hradit např. příspěvky na životní či penzijní pojištění za společníka, pokud nemá společník žádné zdanitelné odměny, protože v tom případě nemá statut zaměstnance z pohledu daně z příjmů.

U jednočlenné s. r. o., kde společník skutečně vykonává nějakou činnost, většinou dochází ke kombinaci odměny a podílu na zisku. Rozumně nastavená míra měsíční odměny znamená zajištění pravidelného příjmu peněz společníka, který má pokryté povinné odvody a může využít všech slev na dani určené pro fyzické osoby.

Následná výplata zbývající části zisku i s odvodem srážkové daně je pak optimalizačním bodem pro snížení celkového daňového odvodu. V praxi také zpravidla dochází k tomu, že se zisk nevyplácí celý – což na jednu stranu sníží daňové odvody, ale na druhou stranu pochopitelně nezvýší čistý příjem společníka, protože peníze zůstávají stále ve vlastnictví s. r. o.

Odměnu společníkovi není nutné vyplácet na základě pracovní smlouvy, ale „jen“ na základě rozhodnutí společníka.
U jednočlenné s. r. o., kde je společník i jednatel stejná fyzická osoba, se obvykle otázka odměny řeší přímo ve smlouvě o funkci jednatele.

Zdanění odměny je opět shodné, jako by to byl řadový zaměstnanec, a  platí, že Úřad práce nemůže kontrolovat plnění pracovních povinností, protože nedošlo k uzavření pracovní smlouvy s povinnostmi danými ZP.