Finanční gramotnost v České republice je stále dosti nízká, nicméně s přibývajícím věkem se postupně zlepšuje. Dnes si ukážeme, proč je důležité si tvořit finanční rezervy a proč je to důležité nejen v domácím rozpočtu, ale i v tom firemním.

Byl jsem na jedné konferenci a odnesl jsem si následující tvrzení, se kterým se naprosto ztotožňuji: „Jediná jistota v podnikání je, že dříve nebo později přijde krize.“ Co to znamená? Musíme se na tuto krizi kontinuálně připravovat, nebo-li spořit si. V okamžiku, kdy pak nastane tato nemilá skutečnost, tak jen sáhneme do rezerv a krizi se nám podaří lépe zvládnout.

Nedávno jsem měl možnost diskutovat s pár zajímavými lidmi o ekonomické situaci a shodně, avšak nezávisle na sobě jsme dospěli k závěru, že cca do 4 až 5 let můžeme očekávat další ekonomickou krizi. Obecně lze také konstatovat, že intervaly mezi ekonomickými krizemi se neustále zkracují. To je dáno i faktem, že svět je čím dál tím lépe propojen a vzdálenosti mezi zeměmi se zkracují. Globalizace má za příčinu, že velké podniky jsou ve více zemích a neovlivňují tak jednu ekonomiku, ale několik států. Samozřejmě i finanční trhy jsou propojené a špatné výsledky jednoho trhu ovlivňují trhyostatní. To vše má za příčinu zrychlující se intervaly mezi jednotlivými krizemi.

A jelikož člověk se nikdy nerozhoduje racionálně, tak v okamžiku, kdy jedna krize pomine a začíná se nám dařit, tak masivně své peníze utrácíme. Místo, abychom v dobách ekonomické prosperity spořili, tak začínáme utrácet za zboží a služby, které nutně nepotřebujeme. To bezesporu není špatně, život bychom si měli užít a ne přežít, ale co si ho spíše „užívat“ v období ekonomické recese? Tady je můj návod na to, jak si za méně peněz užít více a jak využít období krize.

Ve chvíli, kdy se nám ekonomicky začíná dařit, bychom měli část svých příjmů spořit, to bychom měli dělat po celé období ekonomického růstu, protože samozřejmě máme vyšší příjmy a můžeme si bez větších bolestí dovolit odkládat část příjmu. Jakmile nastane krize, tak máme vytvořen dostatečný finanční polštář, který můžeme začít používat ke kompenzaci snižujících se příjmů. Kromě toho, že si jsme i přes menší příjmy schopni udržet během krize svůj běžný standard, tak máme možnost využít náhle se zlevňujících statků. Například v období krize zlevňuje reklamní prostor, najednou si za stejné peníze místo jednoho billboardu můžete koupit hned pět. Nebo zlevňují nemovitosti, ty jdou v období krize dramaticky dolů, protože lidé chtějí prodávat, ale nikdo v krizi nechce kupovat.

A proč to všechno? Lidé si totiž ve chvílích kdy měli nespořili, ale užívali si a najednou jim peníze chybí a jsou nuceni dělat věci (tedy i stanovovat ceny), které by dříve dělat nemuseli. Firmy jsou samozřejmě na konkurenčním trhu nuceni reflektovat ceny konkurence, a to i ty z nich, které se na krizi připravily a spořili si. Jenže ti, kdo si spořili a vytvořili balík peněz nyní mohou nakupovat či přímo skupovat za hubičku komodity, které po krizi naopak prodají za vyšší ceny.

Racionální člověk by v období ekonomického růstu spořil, protože si to může dovolit a v období ekonomické krize by své úspory zhodnotil. Nicméně jak ekonom Amos Tversky a psycholog Daniel Kahneman dokázali, člověk je velice iracionální tvor.

Tak co, budete se chovat racionálně a odkládat si nyní hodně peněz, abyste je za 4 až 5 let mohli zhodnotit, nebo si chcete raději užívat život teď a tady, ale zůstanete stále lapeni v „krysím závodě“ o peníze?

Tento článek a další zajímavá témata naleznete v časopise InConcept na:  https://issuu.com/inconceptcz/docs/inco_-_listopad_-_sklad_-_final/17?e=19035503/40611593